Život se zvěří
Maxmilián Lipovský I. alias Maxišták nebo také Maxiště je tenhle papouch:
Maxišťě není jediný lotr mé domácnosti. Ještě jí proplouvá jedna chlupatá duše: Fidorka alias Fíďa, Fíďala, "Kde jseš?" atp.
Původně tahle stránka měla být pouze sbírkou hlášek a lotrovin Maxišťáka. Ale jak už má Fíďa ve zvyku, musí být všude aj ona. A co tedy zažívám v jedné domácnosti s egoistickým papouškem a trhlou kočkou?
"Zase mě zavřel"
Jdu kolem šatní skříně a všimnu si že je pootevřená. Kouknu zběžně jestli není kočka uvnitř - není - a zavřu skříň. Nedá mi to. Zkontroluji pro jistotu kde vlastně Fíďala je. Hmm, nikde. Tak že by přeci jen…? Otevřu dveře skříně. Pomalu a klidně vyjde chlupatá dáma tím nejelegantnějším krokem co svede (stejným jakým vychází celebrity z limuzín), posadí se přesně doprostřed pokoje a kouká na mě sveřepým pohledem vraha…
Empirický poznatek: Fíďala zavřená uvnitř koupelny / skříně nemňouká. Dělá leccos ale prostě nemňouká. To je zvláštní, protože pokud ji omylem zapomenu na chodbě tak po chvíli začne škrabat na dveře a … mňoukat. Zvláštní
Fíďala a vánoční stromeček
Ok, není to stromeček ale jen několik větví s ozdobami a svíčkou vedle. Skromné řešení 
Ale i tak si říkám: "propána, co na to Fíďala? Internet je plný videí s devastací symbolu Vánoc"… NIC. Ležérně prošla kolem, "nezájem". Hustý. Fakt nemám normální kočku. Píšu kamarádům jak mám první kočku co ji nezajímají ozdoby… Víte jaké to je, když něco zakřiknete? Jdu spát, zfouknu svíčku… V tu chvíli byla u jehličí. "Fíďalo!". Po několika výhružkách opravdu vstanu a Fíďala mizí. Opakuje se a já… její salámové metodě podléhám. Nemůžu nechat stále zapálenou svíčku a nemůžu to ohlídat 24/7/30 (asi). "OK, jen si to očuchává" říkám si nepoučen předchozím zakřiknutím. "Mlaská! Kruci!". Na stromku ji nejvíce zaujaly tenké proužky alobalu a tak se je snaží sežrat. Beru ji do náruče, vytahuji alobal z tlamy, důrazně ji vysvětluji že "tohle fakt nemůžeš žrát, to by bylo au au au" a pouštím ji. Zkusila to ještě 2x než jsem usnul. Asi to nepochopila.
Ráno mám před postelí důkaz že to opravdu nepochopila: Fíďaly oběd, večeře a svačinka na jednom místě spolu se sežvýkaným proužkem alobalu. Naštěstí umí velmi dobře zvracet 
takže s ní nemusím na veterinu jako onehdá s Maxem, když zbaštil distanční gumu z noťasa…
Papoušek a Vánoce
- balím tak dárky a to kuře mi pomáhá jak může - když jeden dokončím, ozve se z klece "táák, kráása".
- vše je hotové, ohřeju si Bombardino, pustím si koledy a potichu se přidám: "narodil se Kristus Pán, veselme se…" a z klece "jo jo, joo".
- Lucie Bílá a Tichá noc. Maxiště z klece: "ššš šš šš" (to na něj dělám když chci, aby byl potichu)
Jak si Fíďala pustila vodu
Po instalaci dveří do koupelny si při jejich zavírání dávám pozor - co kdyby v koupelně zůstala Fíďala. Prvně jsem ji zavřel v koupelně asi po týdnu, ale naštěstí jsem si rychle uvědomil, že jeden člen domácnosti chybí. Uběhly tak čtyři hodiny a zavřel jsem ji tam zas. Achjo. Byl jsem zamyšlený, sedím u počítače a něco řeším. Slyším hluk - "hmm, dnes jsou sousedé nějací akčnější". "Zase. Jde to z koupelny. Ale v paneláku to klidně může jít z koupelny o patro výš / níž." Nakonec slyším puštěnou vodu. Proudem. Moment… Aha! Kočka!
1/ nemám pákové baterie - musela otočit kohoutkem
2/ za tu dobu nemňoukla ani jednou
Ty jsi taky papoušek?
Se mě ptá po ránu… Samozřejmě jsem se ho takhle nikdy neptal, tj. intonaci otázky i větu si poskládal sám :)
Fuj... Achjo
Člověk si ho chvíli nevšímá a on otráveně pronese tohle. Ano. Fuj už používá v přeneseném významu úplně běžně.
mňáááu
hladím Maxe, hladím Fíďu, pak si Fíďa seskočí na zem a chce se kočkovat, tak se jí na chvilku jdu věnovat…
To se Maxišti samozřejmě nelíbí. Ozve se hlasité zamňaukání, Fíďa se lekne že je tu další kočka a frnk
Jj, chytrý papoušek
náš papoušek říká papoušek
ty vole kočka
řekl s maximálním opovržením když si užíval mé přítomnosti a přišla Fíďa
Vím zcela bezpečně, že tohle slovní spojení nikdy neslyšel - je na tom vidět jak umí spojovat slova v rámci kontextu
to koukáš co?
prohlásil když jsem prováděl generálku jeho klece vč. maximálně vytuněných bidélek :)
tak ahooooj
tohle ještě slyším z klece když zamykám dveře bytu při odchodu do práce
ranní loučení se zvířectvem stejně jako večerní přivítání patří mezi ty věci co člověka příjemně zahřejí :)
fuj
dělá bordel, zlobí, okřiknu ho a on na to takhle odpoví…
Říkat fuj se naučil poté, co po něm uklízím bobka. Zjevně ale pochopil i související význam - a to velmi dobře :)
žere kočce granule
…a dost mu chutnají.
Granule pro papoušky samozřejmě nesnáší