Poznámky z "roadtripu" po Rumunsku

Můj první (a stále nedokončený ) zářez v cestovatelském deníčku je Londýn z roku 2021. Od té doby jsem viděl místa jako Solný důl ve Veličce, Palermo, Řím, Dubaj,… Ale zase až nyní, druhý zářez a světe div se, tuhle cestu zase vyprovokoval Mikulík (sry, Honza - nemá tohle oslovení rád, jen my jeho hezké české jméno ano). Zvláštní shoda okolností.

Zkrátka: můj životní cestovatelský plán (mimo bokovky typu Island, velká cesta Francií, Švýcarsko, Transsibiřská magistrála) je podívat se do Altaje. A mentální přípravou na to mělo být Drákulovo Rumunsko. A tak když vyvstala otázka "kam v roce 2023?" a moje navigátorka se trhla, spadlo ze vzduchu právě Rumunsko. "A tam bych jel" ozval se Honza, slyšíc ono žuchnutí. Oka, to máme dva. Někdo další? Stáza. Kamarádka co je pro každou srandu, nervy má ze železa a na cesty je fakt super parťákem.

Jenže tři dost výrazné osobnosti v jednom autě devět dní? Ano - zapomněl jsem zmínit že tohle bude "roadtrip", spaní na divoko ve stanu / autě / pod širákem, túry po Rumunských horách… A mezi tím cesty autem. Ok, dopadlo to krapet jinak (něco výletů a mezi tím hodiny v autě ), ALE - přežili jsme, nezabili jsme se a dokonce jsme se ani nezhádali. Historik, holka z hor a dva "ajťáci" (vývojáři prosím). Dva? Po pečlivém výběru (a odmítnutí všemi slečnami široko daleko) jsem za čtvrtého dosadil Salyho (říká se o něm, že mu utrhli hlavu, narostla mu nová a pak jen suše prohlásil "njn, život jde dál" - neboli nejvíc flegmatický flegmatik jakého v životě můžete potkat).

Čím - jeli jsme v Subaru Outback 2.0D 2013 s šestistupňovým manuálem a rakví na střeše. Průměrná spotřeba byla 8,0 litrů / 100 km (normálně je to okolo sedmi s těžkou nohou a okolo 6,5l když jezdím jako člověk; za spotřebu mohla především rakev). Auto je to vynikající na dálnici, na Rumunské cesty (viz dále) i do lehčího terénu. Je pohodlné na delších cestách, na stálou čtyřkolku má rozumnou spotřebu, je spolehlivé a miluju ho

V autě běžně spali dva lidé (vč. skoro dvoumetrového Salyho). Před spaním se vždy naházely věci z kufru na přední sedačky, zadní se sklopily a tak vznikla dost velká rovná plocha, kam si pak nocležníci dali své nafukovací karimatky a vyspali se s přiotevřenými okýnky do růžova (jsem rád, že moje zkušenosti - že v autě se skvěle spí - potvrdila i holka ).

Autu jsem před cestou nechal vyměnit olej a dostalo nové brzdy. To druhé je v Rumunsku opravdu potřeba - alespoň pokud jedete Transalpinu. Jsou tam dlouhé prudké sjezdy.

Také jsem auto doplnil o kožené opěrky hlavy z AliExpressu a polštářek na bezp. pás z RockPointu. Opěrky jsou dost kvalitní a kůže dobře pasuje k černé kůži v interiéru. Přesto si je pasažéři neoblíbili a Stáze jsem ji musel demontovat (chvilka). Naopak polštářek sklidil úspěch a objednám si druhý.

Jako vždy, měl jsem velké oči. Projdu si videa, internet, udělám si zápisky, hodím to sem na Wikinu a pak se všichni sejdeme a probereme plán co zhruba chceme vidět a jak to pojedeme.

Přiznávám, neměl jsem vůbec čas. A asi nikdo. A nikomu se úplně plánovat nechtělo Oka, co jsem si zpískal… Takže jsem zkouknul několik super videí (a i několik ne tak super videí), prošel několik průvodců a všechno si tak nějak rámcově uspořádal v hlavě (tohle se později ukázalo jako podstatné). Wikinu jsem sepsal den před odjezdem ale vzhledem k tomu, že mimo ajťáky to stejně nikdo nečte, tak to nikomu ani nevadilo Pokud se do Rumunska chystáte, určitě si to projděte aspoň vy - najdete to tu.

Ještě jednu chybu jsem udělal: i když jsem se celou dobu snažil být "vedoucím výpravy", nedonutil jsem ostatní používat Splitwise / Dlužníčka apod.. Na většině předchozích cest jsme tohle používali a … Fakt to ručně počítat nechcete

• medvědy jsme neviděli
• divoké psy jsme viděli až moc blízko a ne, nestálo to za to
• viděli jsme úžasný hrad Bran
• dali jsme si Bubble Tea ze stolku u lesa od asi osmileté holčičky
• zdolali jsme Transalpinu, kde jsem se opravdu hodně bál že zpátky pojedeme vlakem
• viděli jsme ropná pole kde se ještě stále těží
• zažili jsme příšernou Bukurešť s boží vodnící a ještě mazečtějším Metrem
• stavili jsme se na pivo (já nealko) ve vesnické hospodě / obchůdku
• zažili jsme Rumunské cesty, Rumunské kruháče i Rumunské řidiče
• přespali jsme v Rovensku
• zažili jsme neskutečnou techno pohodu u (non)Filipa
• urazili jsme v autě 3564 km

…

A to všechno abych…

• nakonec prohlásil, že u nás je stejně nejhezčejš

O tom všem zase ale příště v druhém díle…